Tak nějak neodpovídám přestavám

7. října 2018 v 14:16 | Keyance |  Jen tak...
Tak dneska, mimořádně, trochu o škole, ale trochu jinak. Když už jsem teda nastoupila na Japanistiku, obor kde je většina studentů extra super zapálení otaku, tak si občas říkám, co já tu vlastně dělám. Proč tu jsem? Má vůbec smysl tohle studovat, když nemám tolik šanci to vůbec dostudovat? Neměla jsem jít na polštinu? Bylo by to jednodušší... A to ještě nepřišlo zkouškové ani těžší testy...


Takže... Nejsem otaku. Nemiluju anime ani mangu tak moc, abych kvůli tomu studovala na vysoké. Chci být tlumočník a překladatel a vybrala jsem si na to jeden z nejtěžších jazyků, protože... ehm... Jsem magor. No, jaksy, se mi ten jazyk prostě líbil. Je to ale dostatečný důvod?

Hmm a taky je na pováženou, jestli mám vůbec šanci stát se tím překladatelem/tlumořníkem. Během noci vědců jsem byla na přednášce tlumočnice Eleny Krejčové a tak nějak mi došlo, že rozhodně nesplňuju předpoklady k práci tlumočníka, třeba jako pevné nervy, schopnost improvizovat v nepředvídatelných situacích. Došlo mi vůbec, když jsem si tohle zaměření vybírala, že jsem trochu emotivní, nestálá. A chci dělat práci, kde se neustálý stres očekáváa předpokládá. Meh..

Pak je tu ta záležitost mého životního stylu. Kladu si otázku, jestli moje porušování konvencí a zaběhnutých pravidel/předpokladů se naprosto slučuje s japonskem a jeho nynější podobou, anebo stojí v naprostém rozporu oproti pevným japonským tradicím a normám zdvořilosti. Nejsem schopná si odpovědět a myslím, že to poznám až časem.

Každopádně si nemyslím, že bych byla typický student japanistiky, natožpak typický student ve všeobecném kontextu. Už jsem si zvykla vyčnívat, ale pro tento moment, aspoň pro první semestr se snažím zapadnout a být tím pilným studentem, kterým jsem být chtěla. No a dál? Uvidíme...
 


Komentáře

1 Platan Platan | E-mail | Web | 7. října 2018 v 17:19 | Reagovat

Je to dostatočný dôvod. Vybrať si japončinu na štúdium je to isté ako vybrať si informatiku lebo máš rada videohry :-D v reále to nič neznamená.

2 padesatka padesatka | E-mail | Web | 7. října 2018 v 21:04 | Reagovat

Uvidíš, člověk se vyvíjí, odolnost proti stresu a schopnost improvizace se také časem získá... ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama