Říjen 2018

Deník Japanisty vol.1

26. října 2018 v 17:16 | Keyance |  Život studenta

aned Japanistika má, má jediná

Tak mám za sebou první měsíc a kousek na univerzitě. Vůbec mi teda nepřijde, že bych si zvykla, nebo se nedejbože dostala do nějakého zdravého učícího rytmu. Spíš stále ještě nestíhám a čerpám velké výhody z loňského kroužku japonštiny. Děsím se momentu, kdy se dostaneme do úplně neznámých vod. No, nicméně, tímto článkem bych ráda započala sérii článků "Deník japanisty", kde bych se zaobírala zábavnými momenty, průšvihy a jinými zapamatovatelnými chvílemi ze svého studia.


Poslední Gothic

23. října 2018 v 14:43 | Keyance |  LARP
Poslední dobou jsem nic nenapsala, a to protože jsem jela na dva larpy dva víkendy po sobě. Trochu masakr, trochu málo spánku, trochu málo času na učení a vůbec všechno okolo. Ale teď už k tématu Gothicu: Loni jsem se rozhodla, že chci jezdit na víc Larpů a tak jsem se domluvila s Houbou a jeli jsme spřátelené postavy - on otroka a já temného mága, což vedlo k pár vtipným situacím. A letos jsem pokračovala s tou samou postavou. I přes drobné nedostatky jsem si akci moc užila a navzdory tomu, že naše frakce (celkově naše temná strana) to trochu prohrála, pro mě to byl vlastně happyend...

Tak nějak neodpovídám přestavám

7. října 2018 v 14:16 | Keyance |  Jen tak...
Tak dneska, mimořádně, trochu o škole, ale trochu jinak. Když už jsem teda nastoupila na Japanistiku, obor kde je většina studentů extra super zapálení otaku, tak si občas říkám, co já tu vlastně dělám. Proč tu jsem? Má vůbec smysl tohle studovat, když nemám tolik šanci to vůbec dostudovat? Neměla jsem jít na polštinu? Bylo by to jednodušší... A to ještě nepřišlo zkouškové ani těžší testy...

Japonština, čajka a noční Brno

5. října 2018 v 20:41 | Keya |  Život studenta
Ano, je pozdě. Ano, dneska nestíhám... protože noc vědců a velmi rozlítaný den po Brně. Dneska jsem se po delší době rozhodla napsat víc úvahový a míň fotkový článek. Takové moje menší zamyšlení nad začátkem školního roku, novýma zážitkama a vůbec životem.

Takže... Když jsem se chystala na výšku, měla jsem takový plán. Chtěla jsem dát vysoké 100 % svojí snahy. Všechno ze sebe, co by vůbec šlo dát, věnovat tomu většinu času. Chtěla jsem bydlet na koleji, najít si spoustu nových kamarádů a přátel, hlavně z oboru. Chtěla jsem postavit japanistické aktivity nade všechny ostatní aktivity.