Inkoustové srdce, Cornelie Funkeová

30. září 2015 v 13:26 | Alesseon |  Recenze
Zdravím, poprvé je tu článek, který jsem nenapsala já. Můj blog nebyl ani ze začátku míněný jen jako místo, kde se budu vyjadřovat jen já, ale provedení (ostatně jako vždy) o kus pokulhává za myšlenkou.



Tatínek mi jednoho krásného dne četl příběh. Znělo to velice opravdově, krásně napodoboval hlasy jednotlivých postav. Kniha byla o zlém Kozorohovi který chtěl převzít se svým kamarádem Stínem nadvládu nad celým světem. Dokonce by se mu to i povedlo nebýt nečekaných událostí. Najednou se vyprávění stalo tak opravdové že se opravdu v místnosti objevili tři postavy.

Začala jsem plakat, neznámí lidé byli u nás doma a měli v ruce meč, dva z nich se snažili zabít nevinného kejklíře ale jak se najednou zjevili v našem domě tak byli zmatení. Potom zanechali kejklíře na našem koberci a utekli z domu neznámo kam. "Kde je maminka?" zeptal se tatínek.
Hledal ji marně a dlouho, myslel si že někam jen utekla ale postupem času zjistil že maminka se už asi jen tak nevrátí. Zmizela a s ní i mé dvě plyšové hračky.

...

A takto začal velký příběh plný kouzelných stvoření. Příběh plný knih a jehož hlavní "hrdinka" je kniha Inkoustové srdce. Další hlavní hrdinové, tentokrát už lidé, byli Mortimer a Maggie. Ještě vystrašený kejklíř Prašprst, který přecházel z jedné strany na druhou v domnění, že ho zlý Kozoroh s jeho pomocníkem Bastou dostanou zpět do příběhu.

Kniha se velice dobře čte, ale není pro každého, někomu by mohl příběh připadat takový zamotaný. Je to celkem akční čtení, i když téměř žádné zabíjení zde není. Dále se trošku opakují některé scény, i když jejich zakončení je povětšinou jiné... Celkově je kniha velice zajímavě pojatá. Autorka obvzláště zajímavým způsobem upozorňuje na to, že autoři knih nejsou jen staří lidé, kteří jsou již dávno po smrti. Dále také poukazuje na to, jak život autora ovlivňuje život knihy...
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama