oderské vystoupení

26. března 2015 v 17:12 | Keyance |  Cruentus
Už nejméně čtvrt hodiny jsme čekali v malé místnůstce přes chodbu vzdálenou od jeviště. Spolu s našimi velkými hudebními nástroji jsme se sotva vlezli. Ozval se potlesk. Vyšli jsme na chodbu, kde jsme se dozvěděli, že ještě musíme jedno vystoupení počkat. Pár minut jsme tam stáli, než se znovu ozval potlesk. Čeká nás důležité vystoupení, nijak obvzlášť dobře natrénované a před porotou ještě k tomu. Jsme nervózní právem.


Předminulou středu, tedy 18.3., jsme s mým milovaným Cruentem jeli vystupovat s naší šermířskou scénkou. Celý den jsme byli omluveni ze školy, za což (buďme upřímní) jsme byli velice rádi. jsme se dopravili prvně do Kojetína a následovně až do Oder.
Přehlídka církevních škol v Odrách, jak zní celý název této akce, se koná každý rok, ovšem loni jsme na ni nejeli s tím, že si dáme pauzu a na další rok si nacvičíme něco lepšího. Před dvěmi lety se do Oder jelo, ale já ne, protože jela jen elita a já tehdy dělala historické tance jen dva měsíce a šerm pouhého půl roku. Tedy, letos jsem zde byla poprvé.
Zázemí jsme měli v jedné větší místnosti vpatře, kterou jsme měli napůl s nějakým souborem z Brna. Sem jsme nanosili z aut všechny rekvizity, převlékli se zde a vše připravili, což trvalo nejmíň půl hodiny. Když přišel čas, tak jsme se přemístili do přízemí a do oné pidi místnůstky, kam si ještě v průběhu našeho čekání, přišly nějaké děti pro boty.
Přišla přestávka v programu a my se už chystali k vystoupení. Dohodli jsme si, kdo odkud půjdem na jeviště a pak už zbývalo jen čekat, takže jsme se bavili. Přišel mezi nás i kameraman s paní reportérkou a vyzvídali některé naše členy, kteří z toho měli vyloženě legraci.
Vystoupení začalo! Po výborně zpracované předmluvě bylo pódio mým prostorem, na skvělou, ale zato špatně ozvučenou hudbu jsem vplula do prostoru, prošla se těsně před diváky, které jsem v té tmě panující pod pódiem vůbec neviděla, a zůstala stát. Na scénu vešli dva rytíři, každý z jedné strany. Uklonili se mi, udeřili do štítů a s řevem se na sebe vrhli. I přes to, že jsem ten souboj už párkrát viděla, když jsme trénovali, tak jsem je sledovala se zaujetím. Tleskala jsem usmívala se a hrála překvapení. Nakonec jsem zadržela vítězovu ruku, před zabitím soupeře a věnovala mu svou stuhu z vlasů jako důkaz své přízně. Nabídl mi ruku a odešli jsme z jeviště.
Teď dokráčeli k okraji pódia žoldnéři, hostinská jim donesla džbány a oni hráli kostky. Jeden z nich se pak naštval a nastal moc dobře udělaný souboj na dlouhé meče, zakončený rvačkou a rozehnáním oněch žoldáků utěrkou hostinské. Titíž členové Cruentu si pak zahráli na zloděje a okradli muzikanta o váček s penězi, o který se pak bili. Oba při tom umřeli a muzikant z toho všeho vyšel jako vítěz. Malý technický problém byl, že jeden ze zlodějů zalehl váček, který měl muzikant slavnostně odnést. Ze zlodějského prostředí se nyní přesuneme k baroku. Dva páni se svými dámami vpluli na jeviště, ovšem jeden z nich vrazil do dámy toho druhého, což ho samozřejmě roznítilo, a tak ho vyzval na souboj kordy. Nakonec vyhrál první pán, aneb ten, který vyvedl z rovnováhu onu dámu. Ta zůstala stát, překvapená, co se to jen stalo, došla k mrtvému, strčila do něj botou, pokrčila rameny a hrdě odkráčela z jeviště.
Všichni jsme nastoupili k děkovačce, uklonili se a pak zmizeli za oponou.
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama